DRUŽSTVO ČESKÉHO NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ

     Družstvo českého Národního divadla v Brně, od jehož založení uplyne v dubnu 140 let, sehrálo zásadní roli v budování instituce, kterou je dnes Národní divadlo Brno.
     Ačkoli město Brno mělo své divadlo již od první poloviny 30. let 18. století, české divadelní produkce se na jeho scéně objevovaly pouze ojediněle, později občasně. Provozně i umělecky nejisté pod­mínky českého divadla se částečně podařilo konsolidovat až v první polovině 70. let 19. století, kdy bylo vystavěno a otevřeno kulturní a společenské centrum brněnských Čechů, Besední dům. V jeho dvoraně našlo útočiště i české divadlo a 1. října 1874 zde zahájila pravidelná česká představení společnost Elišky Zöllnerové. Akciová společnost Besedního domu však neměla vlastní divadelní koncesi a žádosti o ni nebylo vyhověno, neboť podle stanov byla zřízena pou­ze pro vybudování a udržování Besedního domu, nikoli pro pořádání zábav a programů v něm. Poznámka v zamítacím rozhodnutí, která připustila možnost udělit koncesi žadatelům sdruženým v samostat­ném účelovém společenství, však nasměrovala další vývoj.

     K založení spolku došlo na jaře 1881 - první schůze budoucího výboru Družstva českého Národního divadla v Brně se konala 24. led­na 1881 a o měsíc později na základě předložených stanov potvr­dilo c. k. místodržitelství jeho založení. Vznik Družstva pak završila ustavující valná hromada 3. dubna 1881. Jeho členy se mohli stát jednotlivci i společenství, podmínkou bylo placení členských příspěv­ků, nebo jednorázové složení stanovené částky. Členství v Družstvu zaručovalo všem členům právo účastnit se valných hromad, hlasovat, podávat návrhy, volit a být volen do výboru, který zajišťoval a řídil chod Družstva. Navenek Družstvo zastupovali předseda a místopřed­sedové výboru (prvními byli předseda dr. F. A. Šrom a místopředsedo­vé J. S. Wurm a B. Hoppe).
Bezprostředně po svém ustavení začalo Družstvo, resp. jeho výbor, podnikat kroky směřující k naplňování jeho základního poslání "starati se o pořádání důstojných her divadelních a opatřiti fond ku zřízení českého divadla národního v Brně".
     Pro zajištění divadelních představení bylo již na ustavující valné hromadě rozhodnuto o zřízení ochotnického spolku Družstva (první představení ochotníků proběhla v květnu 1881) a o podání žádosti o divadelní koncesi, v linii zajištění prostoru započala jednání o vybudování nového jeviště a zvelebení prostor pro diváky v Besedním domě. Sezona 1881/82, kterou Družstvo zadalo společnosti Jana Pištěka, byla zahájena již na novém pódiu a s řádným povolením provozovat divadelní hry všeho druhu. Rozjezd divadla provozovaného Družstvem v Besedním domě byl však brzy zastaven - jednak předčasným odchodem Jana Pištěka, jednak výnosem městské rady, která v prosinci 1881 konání představení v Besedním domě pro nevyhovující bezpečnostní stav budovy zakázala. V listopadu 1882 se výbor rozhodl přestat usilovat o opětovné povolení her, nevynakládat již prostředky na úpravy beztak provizorního půso­biště v Besedním domě a zaměřit se na stavbu nové samostatné divadelní budovy. 

     Otevření divadla na Veveří 6. prosince 1884 mělo být dílčím úspěchem na této cestě. Dům U Marovských na rohu Radvitova (dnes Žerotínova) náměstí a ulice Veveří, který Družstvo zakoupilo a nechalo adaptovat pro divadelní účely, měl sloužit brněnskému českému divadlu po přechodnou dobu, než budou získány dostatečné prostředky pro vybudování vlastního reprezentativního divadla. Ačkoli šlo o působiště dočasné, bylo zahájení provozu v Prozatímním Národ­ním divadle v Brně, jak byla budova nazvána, významným milníkem v existenci brněnského českého divadla, neboť šlo o první vlastní, českému divadelnímu provozu určenou budovu.
     Družstvo jako majitel a provozovatel divadla na Veveří zajišťo­valo umělecký provoz v budově (většinou divadlo sezonně zadávalo divadelním společnostem, méně provozovalo divadlo ve vlastní režii), udržovalo stávající divadelní budovu a současně se věnovalo získávání prostředků na stavbu nového divadla. Původně stanovený způ­sob získávání prostředků pouze z členských příspěvků se vzhledem k úkolům Družstva brzy vyjevil jako nedostatečný a stanovy spolku musely být několikrát upraveny, aby zahrnuly další přípustné zdroje - dary, loterie, sbírky, výtěžky ze slavností, beneficí atd. Vedle toho se Družstvo snažilo rozšiřovat i okruh poskytovaných služeb, které měly šanci být výdělečné (zažádalo např. o hostinskou a kinematografic­kou koncesi), a žádalo o císařské a zemské subvence. Budova divadla na Veveří však nezbytnými opravami odčerpávala prostředky ze Sta­vebního fondu a snaha o vybudování nové reprezentativní divadelní budovy se (i vlivem dvou světových válek a změnou státních poměrů) stala trvalým úsilím Družstva.
     Provozně neúnosné podmínky, za nichž Družstvo samo zajišťo­valo provoz na třech divadelních scénách (k divadlu na Veveří v roce 1919 přibylo někdejší německé Městské divadlo a hrací dny v Re­dutě) s již značně rozšířeným Národním divadlem v Brně, vyústily v potřebu stabilního státního či územně správního provozovatele. Z vleklých jednání vzešel kompromis, jímž bylo Kuratorium, sdružující zástupce země, státu, města a Družstva. I když každá ze zúčastně­ných stran vkládala do provozování divadla nemalé prostředky, odpovědnost za propady a uměleckou stránku nebyla jednoznačně určena a Kuratorium z velké míry fungovalo díky odpovědnosti a angažo­vanosti jednotlivých zástupců. Teprve 1. ledna 1931 přešlo divadlo do správy země Moravskoslezské

     Po období počátků (1881-1884) a provozování a spoluprovozo­vání Národního divadla v Brně (1884-1930) tak v roce 1931 začala další etapa činnosti Družstva, cele soustředěná na stavbu nového reprezentativního divadla. Již v předchozích obdobích Družstvo kro­mě úsilí zajistit finanční prostředky podniklo kroky k jeho skutečné realizaci - v průběhu let koupilo (a prodalo) několik parcel, vypsalo architektonickou anketu (1903) a soutěže o ideový návrh divadla (1910 a 1913) a uzavřelo smlouvy zajišťující budoucí stavbu. I když stále nebyl dostatek prostředků, vyhlížela situace se stavbou před začátkem první světové války nadějně. Ochromení sbírkové činnosti a válečné škody na majetku Družstva, jejichž opravy musel "spolufi­nancovat" Stavební fond, však zapříčinily mnohaletý odklad. V letech 1936 a 1937 vypsalo Družstvo další architektonické soutěže, ale dru­há světová válka stavbu divadla opět znemožnila. Nařízením gestapa z 11. května 1942 pak bylo Družstvo zrušeno a veškerý jeho majetek (dle poválečných žádostí o náhradu válečných škod se jednalo o cca 25 milionů korun v nemovitostech, cenných papírech a vkladech) byl zabaven ve prospěch říše. 

     Po skončení druhé světové války Družstvo svou činnost obno­vilo. S budovami značně poškozenými při náletu 20. listopadu 1944 a bez prostředků bylo jako v počátcích své existence odkázáno na členské příspěvky a dary a na kladné vyřízení náhrad za některé majetkové válečné škody, z nichž doufalo uhradit nezbytné opravy divadla na Veveří a souvisejících provozních budov. Vzhledem k nutné demolici částí staveb a k míře poškození zachovaných a provizorně zrekonstruovaných domů se vystavění nového reprezentativního divadla zdálo být nejlepším východiskem a v roce 1947 bylo zahrnuto do výměrů Zemského a Ústředního národního výboru pro stavební obnovu v Brně. V únoru 1948 zřídilo Družstvo vlastní projekční kance­lář, která měla za úkol pod vedením architekta Jana Víška vypracovat detailní projekt novostavby, a intenzivně se věnovalo přípravě stavby. Zákon č. 192/1948 Sb. o Státním divadle v Brně ze dne 20. července 1948 však dosavadní podnikání zcela změnil a Družstvo muselo bez náhrad převést na československý stát veškeré movité i nemovité věci určené k divadelnímu provozu i související se stavbou nového divadla. Původní úkoly Družstva tím skončily. Nově, resp. staronově, neboť myšlenka vybudovat divadelní muzeum a archiv vznikla již na konci 20. let, se zaměřilo na zpracovávání dokumentů o minulém i současném profesionálním a amatérském divadelním dění v Brně a na Moravě a pořádalo výstavy s divadelní tematikou. V červnu 1951 bylo Družstvu - s odůvodněním, že jeho úkoly dle stanov pominuly a muzejní a archivní činnost spolku převezme Moravské muzeum a archiv Státního divadla - doporučeno, aby dobrovolně ukončilo svoji činnost. Valná hromada, na níž bylo usneseno zastavení činnosti a likvidace spolku, se konala 30. září 1951 a 29. listopadu téhož roku byl spolek vymazán ze spolkového katastru.

     S přetržkou za druhé světové války vyvíjelo Družstvo českého Národního divadla v Brně svoji činnost sedmdesát let. Prošlo období­mi rozmachu i útlumu a nevyhnulo se finančním skandálům ani afé­rám souvisejícím se stavbou nového divadla. Ačkoli se mu vystavění nového reprezentativního divadla za celou dobu existence nepodařilo dosáhnout, staly se kroky, které podniklo, součástí cesty k později realizovanému Janáčkovu divadlu. Význam Družstva pro vznik a rozvoj stálého samostatného profesionálního českého divadla v Brně je však jednoznačný. Jeho úsilím bylo zbudováno první stálé působiště českého divadla v Brně, které, ač původně považováno za provizorní, sloužilo až do roku 1952, a udržováno a provozováno české divadlo v dobách, kdy ještě nebyla možná městská ani územní či státní sprá­va. Přibližně dvaadvacet tisíc kusů sbírkových předmětů, které Druž­stvo shromáždilo při své muzejní a archivní činnosti, se v roce 1951 stalo součástí sbírek dnešního Moravského zemského muzea v Brně. Tamější divadelní oddělení a archiv NdB ve sbírkotvorné a archivní činnosti, kterou Družstvo započalo, pokračují dodnes.


E-výstava Družstvo českého Národního divadla v Brně
Připravila Jitka Nováková, archiv NdB. 
E-výstava je přístupná od 25. 2. do 16. 6. 2021.












.