JANA HLAVÁČKOVÁ

Herečka a pedagožka Jana Hlaváčková se narodila 6. října 1942 v Brně a s Brnem spojila celý svůj umělecký život. V roce 1964 absolvovala Janáčkovu akademii múzických umění a po sezonním působení v Divadle Julia Fučíka se stala členkou Mahenovy činohry. Čtyřiačtyřicet let v NdB jí přineslo více než 140 rolí nejrůznějšího charakteru, z nichž řada se natrvalo zapsala do paměti diváků a do dějin brněnského divadla. Vedle toho se dlouhá léta věnovala pedagogické práci na Divadelní fakultě JAMU, především v oboru hlasové výchovy, a to i po ukončení aktivní herecké dráhy. Významné životní jubileum herečky je příležitostí připomenout některé její role a zavzpomínat na inscenace minulých desetiletí. 

Hned v první sezoně dostala Jana Hlaváčková v NdB tři velké role - Drahunku v Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové, Roxanu v Cyranovi z Bergeracu a Polly Práskačovou v Gayově Polly aneb Žebrákově opeře ve dvou dílech. Režisér a tehdejší umělecký šéf činohry Miloš Hynšt o ní tehdy řekl, že byla dobrý kauf. Jeho slova potvrdily další postavy, které Jana Hlaváčková nastudovala, např. její skvělá Goneril v Shakespearově Králi Learovi, nebo titulní Jana z Arcu v Honeggerově oratoriu Jana z Arcu na hranici. 

Dokázala hrát postavy dramatické i komediální, velké i malé, ale všechny s příkladnou profesionalitou a pečlivostí. Ráda spolupracovala s režisérem Zdeňkem Kaločem, v 70. letech např. na inscenacích Jenůfy Gabriely Preissové, v níž ztvárnila titulní roli, Gogolova Revizora, Čechovova Ivanova či vlastní Kaločovy hry Mejdan na písku, v níž pro herečku napsal roli Těhotné.

Také 80. léta přinesla Janě Hlaváčkové vynikající role, např. přímo jí na tělo napsanou Janu v Dámské volence Miroslava Horníčka, či hlavní role v Čapkově Matce a Ostrovského Lese. Po otevření Divadélka Na hradbách začala působit i na této scéně, nezřídka jako jevištní partnerka svého manžela Miroslava Částka.

Co do velkých rolí byla k herečce 90. léta možná nejštědřejší. Jedinečná Claire Zachanassianová v Hajdově inscenaci Dürenmattovy Návštěvy staré dámy, Stavroginová a Alžběta v Kaločových inscenacích a především nezapomenutelná Erži Orbánová v Örkényho Kočičí hře v režii Zbyňka Srby jsou jen zlomkem.

Počátek 21. století přinesl herečce nové výzvy a krásné role např. v Kaločových inscenacích Misantrop, Hráč, Nebezpečné vztahy, v inscenacích Ľubomíra Vajdičky Obrázkáři a Taková ženská na krku či Michala Vajdičky Osm žen. Angažmá v Mahenově činohře Jana Hlaváčková ukončila v červnu 2009, nadále se však věnovala pedagogické práci na Divadelní fakultě JAMU.

Do dalších let přejeme paní Hlaváčkové hodně zdraví a spokojenosti.  

.