LUDVÍK KUNDERA
dramatik a dramaturg

Ludvík Kundera (1963)
Ludvík Kundera (1963)

Jako umělec nepatří Ludvík Kundera (22. 3. 1920 – 17. 8. 2010) pouze literatuře, i když literatura tvoří hlavní předmět jeho zájmu. Jeho tvůrčí doménou jsou i divadlo a výtvarné umění a moderní kultura vůbec.

Ve třicetiletí 1960–1990 napsal pět vesměs dříve či později publikovaných a také provedených divadelních her: Totální kuropění, Nežert, Korzár, Zvědavost, Labyrint světa a lusthauz srdce, dvě operní libreta, z nichž druhé bylo zhudebněno a provedeno: Monument a Chameleon anebo Josef Fouché. Dramaturgicky se podílel i na jednom realizovaném libretu baletním, Balet Makábr. Inscenace v loutkovém divadle se dočkala jeho hra Královna Dagmar, vytvořil také prokomponované pásmo svých vlastních satirických veršů Historie Velikého Kýžala. Další hry připravil k provedení v televizi a rozhlasu (Hra o Janáčkovi, Ó rozume, ó lásko, Vrtkavý král, Královské řádění, Signál, Radosti života a další).
Vlastní autorskou prací Kunderova spolupráce s divadlem nekončí. Jako dramaturg či v rámci dramaturgické spolupráce dramatizoval a upravil řadu děl a jako překladatel pronikl na česká jeviště svými překlady F. Brucknera, G. Büchnera, F. Schillera, P. Weisse a především Bertolta Brechta, jehož byl spolu s Rudolfem Vápeníkem dvorním překladatelem do češtiny. Mimořádně rozsáhlá je Kunderova teoretická tvorba, zaměřující se na problematiku literatury, výtvarných umění, divadla a kultury vůbec, ediční a redakční práce a účast na kulturním a společenském životě jako organizátor a spoluorganizátor veřejných podniků, festivalů, sympozií či výstav. Byl spoluzakladatelem Skupiny Ra, Sdružení Q, proslul jako překladatel z literatur německé jazykové oblasti, ale také francouzštiny, ruštiny, bulharštiny či srbštiny.

Cílem této výstavy není obsáhnout a popsat celou rozsáhlou tvorbu a činnost Ludvíka Kundery, leč prostřednictvím dokumentů dochovaných v archivu připomenout jeho autorskou a dramaturgickou spolupráci s činohrou NdB v 60. letech 20. století a jeho dramatická díla provedená Mahenovou činohrou.

dramatik

Pro Kunderovo pojetí divadelního umění je příznačné, že většina dramatických prací určených k jevištnímu provedení se zrodila v bezprostředním tvůrčím kontaktu se soudobou dramaturgickou a inscenační praxí těch divadel, jimž byly k inscenování zadány. Jeho pět divadelních her (Totální kuropění, Nežert, Korzár, Zvědavost a Labyrint světa a lusthauz srdce) vznikalo v úzké součinnosti s vedoucím tvůrčím týmem Mahenovy činohry 60. let, v jehož čele stál jako umělecký šéf Miloš Hynšt, poslední verze Labyrintu světa a libreto Chameleon pak v takové součinnosti s tvůrčím týmem Divadla na provázku.
Kunderovy dramatické práce představují autorsky zcela originální typ tvorby. Ve své době (60. léta) přinesly na scénu aktuálně vyznívající látky, autorsky přitom zpracované tak, aby se bezprostředně vyslovily k nejzávažnějším problémům života žijících generací. Takto přímo a bezprostředně se vyslovovaly mj. k problémům politickým, problémům svobody člověka jakožto hlavního předpokladu jeho bytostné seberealizace. V podstatě všechny tyto práce vyznívají v tvrdé odsouzení totalitních společenských režimů, které upírají jedinci jeho přirozená lidská práva a snaží se ho proměnit pouze v dobře fungující součástku společenské mašinerie. Zároveň se dramatické práce Ludvíka Kundery vyznačují svébytnými zobrazovacími postupy, ojedinělou poetikou, která vychází směrově z poetismu a surrealismu. Ve svých divadelních hrách a libretech se přiklání k formě dramatu otevřeného typu, které umožňuje autorovi díla pojmout a zužitkovat i materiál, jenž konvenčními prostředky klasického dramatu nebyl uchopitelný. Inspiruje se především lyrikou a ve svých dílech se pokouší sblížit divadlo s poezií. 

Dramaturg Bořivoj Srba a dramatik Ludvík Kundera (1965)
Dramaturg Bořivoj Srba a dramatik Ludvík Kundera (1965)

Totální kuropění

premiéra 24. 6. 1961

Nežert

premiéra 15. 6. 1962 zrušena 

V roce 1962 hodlala Mahenova činohra uvést původní novinku Ludvíka Kundery Nežert. Na hře pracovali dramaturg činohry Bořivoj Srba s autorem již od roku 1959. Byla to ostrá a nemilosrdná satira na byrokratický funkcionářský režim těch let, vlastně první satira, která se pokusila nastavit křivé zrcadlo netoliko různým "komunálním" problémům tehdejšího života, ale celému totalitnímu režimu. Inscenace se ujal režisér Evžen Sokolovský, scénu (jejíž jednotlivé elementy byly polepeny listy tehdejšího denního tisku) a kostýmy (byly vyhotoveny obarvením teplákových souprav) navrhl a z větší části zhotovil mladý výtvarník Jaša David, hudbu pro orchestr Gustava Broma, který v inscenaci spoluúčinkoval, napsali Oldřich Bláha a Jaromír Hnilička. V hlavních rolích měli vystoupit: Arnošt Navrátil jako předseda Cyril Hrabě, Vlasta Fialová jako jeho dcera Adelaida, Josef Karlík jako Kristián Čert a Karel Meister jako Karel Kamenolom, muž, jenž přijde znenadání.
Studium bylo dovedeno až do závěrečné fáze, do hlavních zkoušek. Při prověrce, která se konala několik dní před premiérou, stanovenou na 15. 6. 1962, však schvalovací komise (jejímiž členy byli zástupci krajského výboru KSČ, kulturního referátu KNV a poradního sboru KNV pro divadlo) uvedení hry striktně zakázala. K premiéře Nežertu na jevišti Státního divadla již nikdy nedošlo. O pět let později byla hra uvedena na scéně Večerního Brna.
Program, březen 1990

Korzár

premiéra 14. 4. 1963

Zvědavost

premiéra 26. 3. 1966

Člověk ve všech situacích

premiéra 26. 11. 1982

Hra o Janáčkovi

premiéra 2. 12. 2005

dramaturg

Jako dramaturg Ludvík Kundera činně spolupracoval s několika divadly (Večerní Brno, Mahenova činohra, divadla ve Zlíně, Uherském Hradišti, Divadlo E. F. Buriana a Činoherní klub v Praze, Divadlo na provázku). Nejsystematičtěji se v tomto oboru projevil za svého dvouletého působení v roli angažovaného dramaturga v Mahenově činohře 1968–1970 (v lednu 1970 na protest proti odvolání šéfa činohry Miloše Hynšta podal výpověď a po uplynutí výpovědní doby divadlo opustil). Vzhledem k tomu, že angažmá v Mahenově činohře trvalo jen dva roky, neměl Kundera možnost projevit své programové představy v celé šíři. Část repertoáru nadto musel převzít z dramaturgického plánu svého předchůdce a posléze jím upravený repertoár byl po jeho odchodu radikálně přestavěn. Přesto Kundera přesvědčivě vyznačil směr, kterým by se jeho repertoár ubíral: první linii tvořily původní české hry (Tyl, Mácha, Mahen, Čapek, Halas, Hrubín, Vančura, Milan Kundera), druhou hry zahraničních dramatiků moderní doby (Dürrenmatt, Frisch, Gênet, Sartre, Ionesco, Beckett). Hlavní význam Ludvíka Kundery jako dramaturga záleží v jeho činnosti zaměřené na literární přípravu do repertoáru zařazených her k inscenačnímu nastudování, v jejich všestranném přizpůsobení tvůrčím záměrům jednotlivých režisérů. 

Dramaturg Ludvík Kundera a režisér Alois Hajda (1969)
Dramaturg Ludvík Kundera a režisér Alois Hajda (1969)

Čínská zeď

premiéra 19. 1. 1968

Léto

premiéra 29. 5. 1968

Oldřich a Božena

premiéra 19. 10. 1968

Král Lear

premiéra 15. 3. 1969

Blázni z Valencie

premiéra 30. 6. 1969

Ševci z Nummi

premiéra 23. 11. 1969

E- výstava LUDVÍK KUNDERA dramatik a dramaturg.
Připravila Jitka Nováková. Text Bořivoj Srba, Jitka Nováková. Fotografie jsou majetkem NdB a jsou chráněny autorským zákonem. Autoři fotografií: Rafael Sedláček, Vilém Reichmann, Jana Hallová.
E-výstava je přístupná od 10. 3. do 17. 7. 2023.




na začátek e-výstavy
na úvodní stranu










.