ZDENĚK KALOČ
(1938 - 2020)

Narodil se v Ostravě, mládí prožil ve Frýdku-Místku, v Praze vystudoval režii na DAMU (považoval se za žáka Alfréda Radoka), ale téměř celý svůj umělecký život zasvětil Brnu. Nejprve získal angažmá v Divadle Julia Fučíka na Výstavišti a po nedlouhém působení v Divadle bratří Mrštíků se stal od poloviny šedesátých let kmenovým režisérem Mahenovy činohry, která pod vedením Miloše Hynšta a s nově nastoupivším dramaturgem Ludvíkem Kunderou směřovala k vrcholu své jedinečné éry. Po boku režisérů Miloše Hynšta a Aloise Hajdy se Zdeněk Kaloč brzy prosadil jako další výrazná osobnost této scény, a to s velkým smyslem pro přiznanou a fantazijně hravou jevištní poetiku.
Kaločovy inscenace v "Mahence" však ve svém jevištním podobenství zároveň ostře reflektovaly tragickou situaci po vstupu okupačních vojsk v roce 1968. Ať už to byly Euripidovy a Sartrovy Trójanky, Ionescův Nosorožec nebo Puškinův Boris Godunov, který byl v roce 1970 po několika úspěšných reprízách direktivně stažen z repertoáru. Jako nejmladší z režisérského tria však Zdeněk Kaloč přečkal personální čistky a v normalizačním bezčasí nalezl oporu v klasické ruské dramatice a literatuře, které vždy považoval za duchovní základ moderní evropské kultury a protiklad tupého velmocenského barbarství. Našel cestu k autorovi, jehož Mahenova činohra před lety programově odmítala: inscenace her Platonov, Racek a Ivanov od A. P. Čechova, vycházející z mnohovrstevnatého režijního výkladu a propracovaných hereckých výkonů, patřily k tomu nejlepšímu, co bylo k vidění na českých scénách 70. a 80. let. Opomenout nelze ani Jenůfu Gabriely Preissové. Průlomová byla také jeho vlastní dramatizace Idiota, založená na neiluzivním inscenačním principu; zahájila celou sérii Kaločových jevištních adaptací Dostojevského. Po roce 1990 to byli Běsi, Bratři Karamazovi, Zločin a trest (dramatizace A. a J. Vostrých), Hráč. S Dostojevským si rozuměl jako málokdo. Z porevolučních inscenací uveďme alespoň Claudelovy hry Zvěstování panně Marii a Saténový střevíček, Schillerovu Marii Stuartovnu, Molièrova Misantropa, Werflův Kozlí zpěv, Shakespearova Hamleta ve zcela novém překladu Jiřího Joska. Mohli bychom pokračovat mnoha dalšími pozoruhodnými tituly z Mahenovy činohry, ale i z Divadla na Vinohradech, pražského Národního, z Ostravy, Zlína, Plzně atd.
Nějaký čas trvalo, než Zdeňka Kaloče objevila brněnská opera. Leoše Janáčka považoval za svého krajana, choval k němu pokorný obdiv a složil poctu třemi skvělými inscenacemi: Z mrtvého domu, Káťa Kabanová a Její pastorkyňa. Byl taky úspěšný dramatik. Jeho hra Mejdan na písku se hojně uváděla v zahraničí; stejně jako Holátka nebo V zajetí něžné chiméry ji však nejdřív prověřil na mateřské scéně.
Pan režisér by se zlobil, kdybychom jeho medailonek neozdobili jmény herců, kterých si vždy vážil a cenil. Bylo jich víc než hodně - ale jak nikoho nevynechat? Jana Hlaváčková, Igor Bareš, Josef Karlík, František Derfler, Vlasta Peterková, Miroslav Středa, Zdena Herfortová, Libuše Geprtová, Drahomíra Hofmanová, Jaroslav Dufek, Helena Kružíková, Vlasta Fialová, Libuše Šafránková, Zdeněk Dvořák, Miroslav Etzler, Magda Kirchnerová, Irena Konvalinová, Ladislav Lakomý, Ivana Valešová, Jiří Dvořák, Sylvie Nitrová, Zuzana Slavíková, Vladimír Krátký, David Prachař, Jana Štvrtecká, David Kaloč, Jan Zvoník, Zdeněk Černín, Eva Hradilová, Dagmar Havlová, Simona Stašová, Marta Kubišová... a mnoho dalších. Odpusťte, ale tady se vskutku nelze dobrat spravedlivého konce.
Zdeněk Kaloč, magický muž s nezaměnitelnými rysy své tváře a tvorby, byl profesionál a perfekcionista. Nejen při divadelních zkouškách. Když řídil auto, tělem jakoby srostl se svým strojem; když plaval, jeho kraul byl stylový; když kouřil dýmku nebo chystal čaj, byl to obřad; víno koštoval jako znalý sommelier. Jsem si jist, že mohl být výtečným architektem, chirurgem, dirigentem nebo leteckým inženýrem. Jeho vlastní fotografie, prezentované na této výstavě, prokazují nevšední výtvarný talent. Proč se rozhodl právě pro režii? Ponechme té otázce její tajemství a buďme za ně vděčni.
Miroslav Plešák (v letech 1991 - 2003 dramaturg Mahenovy činohry)
Euripidés, Jean-Paul Sartre
TRÓJANKY
Režie:
Zdeněk Kaloč | Překlad: Antonín Jaroslav Liehm | Úprava: Zdeněk Kaloč, Jaromír
Vavroš | Dramaturgie: Jaromír Vavroš | Dirigent: Jan Šrubař, Jan Štych |
Choreografie: Luboš Ogoun | Scéna: Bohumír Matal | Kostýmy: Jiří Pitr, Ilda
Pitrová | Hudba: Zdeněk Pololáník
Premiéra 22. 11. 1968
Alexandr Sergejevič Puškin
BORIS GODUNOV
Režie a úprava:
Zdeněk Kaloč | Překlad: Václav Renč | Dramaturgie:
Jaromír Vavroš | Dirigent: Jiří Hanousek | Choreografie: Luboš Ogoun | Scéna:
Albert Pražák | Kostýmy: Michal Romberg | Hudba: Zdeněk Pololáník
Premiéra 13. 3. 1970
Lev Nikolajevič Tolstoj
VOJNA A MÍR
Režie:
Zdeněk Kaloč | Úprava: Erwin Piscator, Alfred Neumann, Guntram Prüfer |
Dramaturgie: Jaromír Vavroš | Dirigent: Jan Šrubař | Choreografie: Luboš Ogoun
| Scéna: Antonín Vorel | Kostýmy: Jiří Pitr, Ilda Pitrová | Hudba: Zdeněk
Pololáník
Premiéra 18. 9. 1970
William Shakespeare
ROMEO A JULIE
Režie:
Zdeněk Kaloč | Překlad: Zdeněk Urbánek, Josef Topol | Dramaturgie: Jaromír
Vavroš | Dirigent: Jan Šrubař | Pohybová spolupráce: Luboš Ogoun | Scéna a
kostýmy: Albert Pražák | Hudba: Miloš Štědroň, Arnošt Parsch
Premiéra 23. 4. 1971
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
IDIOT
Režie a úprava:
Zdeněk Kaloč | Překlad: Jaroslav Hulák | Dramaturgie:
Ludmila Bařinková | Dirigent: Jan Šrubař | Pohybová spolupráce: Luboš Ogoun |
Scéna: Albert Pražák | Kostýmy: Michal Romberg | Hudba: Zdeněk Pololáník
Premiéra:
12. 11. 1971
Gabriela Preissová
JENŮFA
Režie a úprava: Zdeněk Kaloč | Dramaturgie: Ludmila Bařinková |
Dirigent: Jan Šrubař | Pohybová spolupráce: Eliška Rybníčková | Scéna: Albert
Pražák | Kostýmy: Jarmila Opletalová | Hudební spolupráce: František Dobrovolný
Premiéra:
6. 9. 1974
Anton Pavlovič Čechov
RACEK
Režie:
Zdeněk Kaloč | Překlad: Vlasta Petrovičová, Vladimír Neff | Dramaturgie:
Ludmila Bařinková | Dirigent: Jan Šrubař | Scéna a kostýmy: Albert Pražák
Premiéra:
14. 11. 1975
Zdeněk Kaloč
MEJDAN NA PÍSKU
Režie:
Zdeněk Kaloč | Dramaturgie: Ludmila Bařinková | Dirigent: Jiří Karásek |
Pohybová spolupráce: Luboš Ogoun | Scéna: Albert Pražák | Kostýmy: Libuše
Princová | Hudba: Zdeněk Pololáník
Premiéra:
2. 12. 1977
Gabriela Preissová
GAZDINA ROBA
Režie a úprava: Zdeněk Kaloč | Dramaturgie: Ludmila Bařinková |
Dirigent: Jan Šrubař | Pohybová spolupráce: Luboš Ogoun | Scéna a kostýmy:
Albert Pražák | Hudba: Zdeněk Pololáník
Premiéra: 13. 2. 1981
Josef Kajetán Tyl
DVĚ STĚ ČTYŘICET SEDM DNÍ - JAN HUS
Režie
a úprava: Zdeněk Kaloč | Dramaturgie: Václav Cejpek | Dirigent: Evžen Holiš |
Pohybová spolupráce: Jan Grygar | Scéna: Jan Konečný | Kostýmy: Marta
Roszkopfová | Hudba: Zdeněk Pololáník
Premiéra:
28. 10. 1988
Grigorij Gorin
TOVJE VDÁVÁ DCERY
Režie:
Zdeněk Kaloč | Překlad: Jiří Poch, Růžena Pochová | Dramaturgie: Jaromír Vavroš
| Pohybová spolupráce: Luboš Ogoun | Scéna: Oldřich Schüller | Kostýmy: Marta
Roszkopfová | Hudba: Zdeněk Pololáník
Premiéra: 27. 4. 1990
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
BĚSI
Režie a úprava:
Zdeněk Kaloč | Dramatizace: Albert Camus | Překlad: Jaroslav Král | Dramaturgie: Miroslav Plešák | Scéna: Albert Pražák | Kostýmy:
Jana Zbořilová | Hudba: Zdeněk Pololáník
Premiéra: 10. 4. 1992
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
BRATŘI KARAMAZOVI
Režie a úprava:
Zdeněk Kaloč | Překlad: Prokop Voskovec | Dramaturgie:
Miroslav Plešák | Choreografie: Jiří Kyselák | Scéna a kostýmy: Jana Zbořilová
| Hudba: Zdeněk Pololáník
Premiéra:
27. 1. 1995
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
ZLOČIN A TREST
Režie:
Zdeněk Kaloč | Dramatizace: Alena Vostrá, Jaroslav Vostrý | Dramaturgie:
Miroslav Plešák | Scéna a kostýmy: Marta Roszkopfová | Hudba: Zdeněk Pololáník
Premiéra:
27. 6. 1997
William Shakespeare
HAMLET
Režie:
Zdeněk Kaloč | Překlad: Jiří Josek | Dramaturgie: Miroslav Plešák | Pohybová
spolupráce: Hana Charvátová | Scéna a kostýmy: Marta Roszkopfová | Hudba:
Zdeněk Pololáník | Hudba v roce 2002: Milan Svoboda
Premiéra:
18. 6. 1999
Obnovená
premiéra: 11. 10. 2002
Christopher Hampton, Choderlos de Laclos
NEBEZPEČNÉ VZTAHY
Režie:
Zdeněk Kaloč | Dramaturgie: Marek Pivovar | Pohybová spolupráce: Hana
Charvátová | Bojové scény: Libor Olšan | Scéna a kostýmy: Jana Zbořilová |
Hudba: Martin Dohnal
Premiéra: 23. 4. 2004
Friedrich Dürrenmatt
NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY
Režie:
Zdeněk Kaloč | Překlad: Jiří Stach | Dramaturgie: Petr Štědroň | Hudba: Evžen
Zámečník | Scéna a kostýmy: Marta Roszkopfová
Premiéra:
22. 6. 2007
V rámci e-výstavy výjimečně zveřejňujeme pracovní záznam představení činohry NdB z roku 2004 VÝJIMEČNÝ DAREBÁK - PLATONOV.
.
V roce 1976 natočil Zdeněk Kaloč podle hry Gabriely Preissové televizní inscenaci JENŮFA. Inscenace je dostupná v iVysílání České televize na odkazu https://www.ceskatelevize.cz/porady/122040-jenufa/37645123067/
ZDENĚK KALOČ - FOTOGRAF
"Fotografuju
pouze pro své potěšení, asi tak od patnácti let. Fotománie je moje tajná
neřest. Když nějaký ten den nemohu vzít do rukou aparát nebo se na chvilku
zavřít ve spíži, jež byla přičiněním mé chápající ženy přebudována na temnou
komoru, mám nutkavé pocity podobné stavu notorického kuřáka, jemuž zakázali na
hodinu kouřit. Fotografuju všecko... Jsem úplný samouk, ovšem prostudoval jsem
snad veškerou dostupnou odbornou literaturu..."
Gabriela Preissová
GAZDINA ROBA, 1971
Scénář: Dana Špirková | Režie: Zdeněk Kaloč | V hlavní roli Libuše Geprtová
GAZDINA ROBA, 1971
Fotografie vznikly při natáčení Gazdiny roby v roce 1971, kterou Zdeněk Kaloč režíroval pro Českou televizi v Brně.
K původnímu dramatu připsal scénáře snů, které vychází ze silného osobního zážitku.
Rozšířená elektronická verze výstavy připomínající tvorbu režiséra Zdeňka Kaloče
Výstavu připravily: Jitka Nováková, Barbara Gregorová, Hana Hložková
Úvodní text: Miroslav Plešák
Fotografie z inscenací: Rafael Sedláček, Pavel Nesvadba, Petr Michl, Tomáš Galle, Jana Hallová, Luděk Svítil; fotografie jsou majetkem NdB a jsou chráněny autorským zákonem.
Fotografie Zdeňka Kaloče z domácího archivu vybrali Veronika Broulíková, Monika Oweyssi a David Kaloč; fotografie jsou majetkem rodiny Zdeňka Kaloče a jsou chráněny autorským zákonem.
Grafika fyzické výstavy: Petr Havíř
Elektronickou verzi výstavy připravila Jitka Nováková
Úprava záznamu představení: Rebeka Uličná; záznam je majetkem NdB a je chráněn autorským zákonem.
E-výstava je přístupná od 1. 11. 2020 do 26. 3. 2021
Úplný soupis inscenací Zdeňka Kaloče v NdB je dostupný v online archivu Národního divadla Brno.
.