VÁCLAV HALÍŘ
(1926 – 1999)
Po téměř čtyři desetiletí byl Václav Halíř platným a výrazným členem operního souboru Státního, dnes Národního divadla v Brně. Vynikal kultivovaným basbarytonem, srozumitelnou dikcí, muzikálností a mimořádným charakterizačním talentem, díky nimž se stejně přesvědčivě uplatnil v dramatických i komických rolích.
Narodil se v Žeravicích na Hané. Po druhé světové válce nastoupil na brněnskou konzervatoř, kde nejprve studoval hru na kontrabas, později přešel na obor sólového zpěvu. Ve studiu pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění. Ještě jako student vystoupil v dubnu 1953 na scéně brněnského divadla v roli Vodníka v Dvořákově Rusalce. Toto první vystoupení rozhodlo o jeho dalším působení – stal se členem operního souboru, s nímž zůstal spojen až do odchodu do důchodu v roce 1991.
Z ČESKÉHO REPERTOÁRU
Jeden z pilířů Halířova repertoáru po celou dobu jeho činnosti tvořila česká klasická opera. Vodník v Rusalce byl z rolí, k nimž se vracel v různých nastudováních, stejně tomu bylo i u Marbuela v Čertu a Káče, Bonifáce v Tajemství nebo Míchy v Prodané nevěstě. Ve smetanovském repertoáru ztvárnil také Volframa v Braniborech v Čechách, Budivoje v Daliboru, Chrudoše v Libuši, Matouše v Hubičce či Raracha v Čertově stěně.
Důležité místo v jeho umělecké dráze zaujímalo dílo Leoše Janáčka. S výjimkou Osudu účinkoval ve všech skladatelových operách a k některým postavám se vracel po mnoho let. Opakovaně nastudoval Rychtáře v Její pastorkyni, Dikoje v Káti Kabanové, doktora Kolenatého ve Věci Makropulos i Placmajora v opeře Z mrtvého domu. V Příhodách lišky Bystroušky byl Revírníkem i Farářem, v Šárce Přemyslem, ve Výletech pana Broučka Würflem, Čaroskvoucím a Konšelem.
Blízká mu byla také česká opera 20. století. Vytvořil i D'Hémona v Berkovcově Krakatitu, Vávru v Burianově Maryše, Ďábla v Honzově království Otakara Ostrčila, Duchovního v Hejtmanu Šarovci Karla Horkého, s odstupem téměř dvou desetiletí také dvakrát Grigorise v Martinů Řeckých pašijích.
ZE SVĚTOVÉHO REPERTOÁRU
Šíře Halířova repertoáru sahala od klasické italské a francouzské opery přes německá a ruská díla až po moderní tvorbu 20. století. Ve Verdiho operách ztvárnil Amonasra v Aidě, hraběte Monterona v Rigolettu a Velkého inkvizitora v Donu Carlosovi, v Pucciniho dílech Schaunarda v Bohémě, Scarpiu v Tosce a strýce Bonze v Madame Butterfly. Objevil se jako Escamillo i Zuniga v Carmen, Pizarro i Don Fernando ve Fideliu, Komtur v Donu Giovannim, Antonio ve Figarově svatbě, Kašpar v Čarostřelci, Varlaam v Borisi Godunovovi nebo kníže Galickij i Skula v Knížeti Igorovi. Velkou příležitostí mu byly role Ruprechta v Ohnivém andělu, Borise Timofejeviče Izmajlova v Katěrině Izmajlově, Dona Iniga ve Španělské hodince, Agenora v Únosu Europy a titulní role v Telemannově komické opeře Pimpinone. Neméně výraznou postavou byl baron Ochs ve Straussově Růžovém kavalíru.
Významné místo v jeho repertoáru zaujímaly opery Wagnerovy. Ztvárnil titulní roli v Bludném Holanďanu, Friedricha von Telramunda v Lohengrinu i Sixta Beckmessera v Mistrech pěvcích norimberských.
Vedle operního jeviště se Václav Halíř soustavně věnoval koncertní činnosti a písňové tvorbě. Vystupoval doma i v zahraničí a pravidelně se účastnil zahraničních zájezdů brněnské opery. Jeho rozsáhlý repertoár svědčí o mimořádně širokém pěveckém i hereckém uplatnění. Byl vynikající interpret, diváky oblíbený sólista a také skvělý kolega a kamarád.
E-výstava Václav Halíř
Připravila: Jitka Nováková
Veškerý obrazový materiál použitý v e-výstavě je majetkem NdB a je chráněn autorským zákonem. Jakékoli další šíření, kopírování nebo užití je možné pouze s předchozím souhlasem NdB. Autory fotografií jsou Rafael Sedláček a Vladislav Vaňák (Prodaná nevěsta 1988, Káťa Kabanová 1986, Příhody lišky Bystroušky 1984).
E-výstava je přístupná od 28. 9. 2026 do 28. 1. 2027